Vítejte!

2. května 2013 v 21:13
Nejdřív ze všeho slunečné pozdravy z tropické Brazílie! (i když jsem si vědoma, že kdybych je zaslala před měsícem, dvěma, třemi ..., tak by to v Čechách, ale i leckde jinde, znělo mnohem bombastičtěji)

Už delší čas uvažuji o tom, že se pustím do sepisování mých zkušenosti s tím, jaké to je žít daleko od rodné hroudy a přitom se zároveň snažit v "napůl českých" potomcích k oné hroudě, která jim není rodnou, vybudovat nějaký vztah, a to co nejpřirozeněji a co nejradostněji.
Dnes tedy konečně oficiálně začínám a budu se nadále snažit psát a popisovat zážitky, pokusy o porozumění, nesmělé krůčky, smělejší (po)kroky a klopýtnutí na této nelehké cestě, kterou jsem se vydala se svými dvěma kluky, Danielem (9) a Honzou (5).

I když cílů tohoto mého psaní je určitě mnoho, jako první a nejpodstatnější považuji podělení se o zkušenosti s výchovou a vyučováním krajánků jako povzbuzení pro rodiče, kterým se tento úděl zdá být téměř nadlidským anebo prostě jen příliš náročným, že snad ani za to úsilí nestojí. Jedná se o zkušenosti obecnější, takové skoro úvahy, i o zcela konkrétní české: (dětmi i maminkou) oblíbené děstké knížky a filmy, učebnice, webové stránky a jiné "vychytávky".

Těším se na reakce, ohlasy, náhledy, na virtuální setkání či případné diskuze. A na brzké shledání na mém krajánkovském blogu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama